O Zdemyslicích

náves

                     Něco málo o názvu obce:

Cennou pomůckou pro poznání starého osídlení kraje jsou mimo jiné místní jména. Nejstarší naše místní jména mají koncovku -ice, což je 4. pád starých čeledních rodových jmen, která končila v 1. pádě na -ici. Samozřejmě jsou četné vyjímky, ale přece jen pro posouzení osídlení kraje nám místní jména mohou být dobrým vodítkem (Blovice, Nezvěstice, Šťáhlavice, Zdemyslice). Nejstarší název, který se podařilo historikům vystopovat jako označení pro dnešní obec Zdemyslice, bylo jméno SDEMISSICIH. Vzniklo pravděpodobně jako jméno pro majetek kohosi, komu území patřilo (jako Petrův, Sdemyslicův). Název se měnil a vyvíjel přes SDEMISLICICH, SDEMISSIO, SDEMISLICZ, kolem roku 1400 ZDEMISLICZ, ZDOMISLICZ, ZDOMYSLICE. Od roku 1526, tedy po nástupu Habsburků na český trůn dostala obec název ZDOMYSLICZE, na počátku 17. století DOMYSLICE. Tento název byl používán až do března roku 1924, od kdy se Zdemyslice jmenují ZDEMYSLICE. (Za 2. světové války byl název poněmčen na Domyslicz.)

kostel sv. Mikuláše

                               Trochu historie:

První písemná zmínka o vsi Zdemyslice je z roku 1115 za panování českého knížete Vladislava I., kdy obec patřila ke kladrubskému klášteru. Z roku 1239 je doloženo, že Zdemyslice spolu se vsí Kamensko patřily děkanátu rokycanskému. V roce 1371 opat nepomuckého kláštera Geslach ustanovil Adama za faráře v Nepomuku a později ve Zdemyslicích. V té době, tedy na rozhraní 14. a 15. století, sahal majetek nepomuckého kláštera od Zdemyslic až ke Zdebořicům na Plánicku. Další zmínka o Zdemyslicích je z roku 1420, kdy jistá listina přisvědčuje otci Viléma z Netunic rybník Myšlovský, ves Střížovice, Lhotu, Blovice - městečko, Zdemyslice a další, a list krále Zikmunda, který tuto zástavu potvrzuje. Po vypálení nepomuckého kláštera husity v roce 1420 klášter pustl. Za vlády Ferdinanda I. (1526 - 1564) byl klášter zrušen a celé klášterní zboží (včetně obce Zdemyslice) bylo uděleno v dědičné držení Adamu ze Šternberka. Berní rula plzeňského kraje z roku 1654 pro obec Zdemyslice rozdělovala vesnici mezi panství hradišťské (držitel Kryštof Rudolf Karel ze Svárova) a panství nebílovské (držitel Jan Adam Kokořovec z Kokořova). Až do roku 1850 měly Zdemyslice, tak jako všechny obce, svého rychtáře. V roce 1850 byla zavedena obecní zastupitelstva v čele s představeným obce, pro kteráho se později užíval název starosta. Činnost obecního zastupitelstva a obecní úřad zanikl 21.5.1945 dle ústavního dekretu prezidenta republiky z 4.12.1944, a byl zřízen Místní národní výbor v čele s předsedou. Po tzv. sametové revoluci v roce 1989 byly národní výbory zrušeny a v roce 1990 bylo zvoleno opět obecní zastupitelstvo v čele se starostou.

most přes Úslavu

                    Jak se o obci psalo v 18. století:

"Ves Zdomyslice leží od Hradiště malý půl míle, má stavení dosti dobré s malýma zahrádkama, na polovic zaplacena a jest smíchána a nebílovským panstvím. Pole jsou místy tuze vzdálené a místy na kopcích, sice leží celý den větším dílem na slunci, jsou tuze kamenité, škrobovité a hlinaté, něco močálové, po jedná hnojnici v lepších tři áry, v mizernějších 2 áry. Po jednom strychu klidněji od lepších pět a čtyři, z mizernějších tři a dva mandele. Jeden mandel posejpá dva, jeden a půl a jeden věrtel obilí. Obilí se prodává do Blovic, aneb do důchodu v kontribuci. Chlebův do nového nemívají, luka mají dosti dobré, mísy také tuze suchopárné, mechovité. Obecních lesů nemají žádných, pastvišť tuze kamenitých okolo 30-ti strychů. Ouroků, které teprv 5-ti let dávají - sedlák po dvou francích, 15 krejcarech a 2 denárech, jeden chalupník Matěj Roch po jednom franku, 45 krejcarech, ostatní tři nedávají nic. V kontribuci a robotách jsou s jinými srovnáni."

                                                                Na začátek                 Zpět